
Řecká mytologie - obecně...
...aneb všechno a nic
Tento text je vhodný pro obecný referát z řecké mytologie.
Toto je jednoduchý přehled řecké mytologie a informace proto nejsou úplné. Držím se hlavního děje a vedlejší v podstatě vypouštím. Ř. mytologie je velice rozsáhlá, což znamená, že je téměř nemožné, abych vám ji bez zmatků celou přednesla. Děkuji za pochopení.
Vaše A.
P.S. jako inspiraci vám sem přikládám i odkaz na mou prezentaci. Kromě části o bozích olympu zde není téměř žádný text. K těmto slaidům v podstatě slouží text v tomto článku. Možná se budete divit, ale je to prezentace pro první ročník SŠ.
Řecká mytologie...
...je tvořena mýty a legendami, které se snaží vysvětlit vznik a fungování světa
...byla nejprve předávána ústně až později se její příběhy začaly sepisovat
...je velice různorodá. Vždy existuje několik verzí jednoho mýtu, které se od sebe mnohdy liší velmi podstatnými fakty.
...rozděluje čas na tři hlavní věky:
- Stvoření světa
- Věk bohů - čas, kdy se bohové dostávají k moci a nejvíce zasahují do osudů smrtelníků. Tímto obdobím se dnešní vědci zabívají nejvíce.
- Věk hrdinů - doba, která byla ve starověkém řecku nejoblíbenější. V této době se bohové drželi v ústraní a do lidského života se nepletli více, než bylo nezbytně nutné.

...vymezuje čtyři lidské věky. první za vlády titána Krona a ostatní za vlády Dia:
- Zlatý
- Stříbrný
- Bronzový
- Železný - čas ve kterém stále žijeme
Stvoření světa
V závorkách jsou uvedena římská jména.
A.
Mýtus o stvoření světa
Na počátku byl Chaos. Z něj se vynořila prvotní (tvořitelská) božstva:
- Eros (Amor/Cupido) - láska
- Nyx (Nox) - noc
- Erebos (Erebus) - temnota
- Tartaros (Tartarus) - jáma / peklo
- Gaia (Terra) - země
Gaia, pořád spala a kdo ví co v tom spánku dělala, protože měla sama se sebou syna - Urana (Cealus), prvotního boha nebes, kterého si později i vzala za muže a měla s ním děti.
Gaia (Terra) + Uranos (Cealus)
Gaia a uran měli spoustu dětí. Důležití jsou pro nás tři Kyklopové, jednoocí obrové, tři Storucí, obrové s padesáti hlavami a stem rukou a v neposlední řadě Titáni, dvanáct nesmrtelmných a dokonce i téměř normálně vypadajících bytostí.
Titáni, Storucí, Kyklopové
Uranos nebyl zrovna dobrým otcem a tak své děti, Kyklopy a Storuké, hodil do hlubin Tartaru, nejhlubší propasti podsvětí. To se však Gaie nelíbilo, a tak svým dalším dětem, Titánům, nabýdla, že když svého otce zabijí, tak dostanou vládu nad vesmírem. Dívky a Okeanus ihned odmítli a odešli, ale jejich nejmladší bratr, Kronos (Saturn), matčinu výzvu přijmul. Jeho čtyři bratři, kteří nestihli odejít dost brzy dostali tu čest držel jejich otce za ruce a nohy.
Kastrace Urana
Brzy tedy proběhla kastrace Urana. Kronos svého otce nejprve vykastroval a nakonec rozřezal na kousíčky - ach, jaký krásný vztah! Aby toho nebylo málo, tak Uranos svého syna těsně před smrtí proklel, čímž spečetil i osud titánů - Kronos bude jedoho dne svržen svým synem jsejně jako on.

Řekněme to na rovinu - z genitálií, které dopadli do moře se zrodila bohyně Afrodita (Venuše) a z krve, která zkapala na zem zrodila Gaia Giganty a Erínie (Fůrie) - tři bohyně pomsty a Hádovy služebnice.

Zlatý věk lidstva
Zlatý věk
Kronova vláda
A je to tady, Gaia splnila svůj slib a Kronos (Saturn) se stal králem vesmíru a vytáhl své bratry, kyklopy a storuké z tartaru.
Kyklopové a Storucí
Gaia plná nadšení se ponořila zpět do spánku a Kronos měl tak konečně úplně volnou ruku, a proto hodil chudáky své bratry zpět do tartaru.
Další věc, kterou kronos udělal bylo, že rozdělil světové strany mezi své čtyři bratry. To bylo velice důležité, protože čtyři titáni představovali jakési čtyři pylíře, které podpírali nebeskou klenbu ve všech čtyřech rozích světa. Kronos tím vyřešil nebezpečí toho, že by se nebe bez jeho otce mohlo zhroutit a rozdrtit tak všechno na zemi včetně jeho samotného.
Označení tohoto období, jako zlatý věk je však opravdu zavádějící. Je to boba blaženosti a nevinnosti na počátku lidstva, kdy lidé nepracovali, nestárli a neubližovali si navzájem. Na druhou stranu je to také doba, kdy nejpravděpodobnějším důvodem smrti bylo zašlápnutí nesmrtelnou bytostí.

Kronos (Saturn) + Rhea (Ops)
Kronos (Saturn) vládnul sám. Pořád se totiž obával kletby, kterou na něj seslal jeho otec, ale vidět jeho bratry a sestry, jak se berou a mají spoustu dětí pro něj bylo těžké. Brzy se zamiloval do své sestra Rhei (Ops) a vzal si ji za ženu. Ne, že by o to Rhea (Ops) nějak stála, ale Kronos byl vládce vesmíru a se svou kosou vypadal celkem hrozivě a tak řekla ano.
,,No co," řekl si Kronos ,,přeci nemusíme mít děti."
Hestia (Vesta)
Bohužel mu to dlouho nevidrželo a jeho žena mu brzy porodila první dítě - Hestii (Vesta). Když Kronos svou dceru spatřil, tak se zhrozil - dítě bylo menší než titán, ale mělo silnější auru - proto Hestii popadl, otevřel pusu a v celku ji spolkl.
Hádes (Pluto), Deméter (Ceres), Poseidon (Neptun), Héra (Juno)
Rhea dlouho brečela, ale i tak Kronovi odpustila a scénář se opakoval ještě čtyřikrát s dalšími dětmi: Hádes (Pluto), Deméter (Ceres), Poseidon (Neptun), Héra (Juno).
Když Rhea měla porodit další dítě, tak věděla co přijde, proto naříkala tak hlasitě, že ji zaslechla i Gaia a ve spánku ji poradila. Bohyně země poslala Rheu na Krétu, kde poté porodila dalšího syna - Dia (Jupiter). Rhea nechala malého Dia v péči božské kozy Amalthei a nymf, které spívaly tak hlasitě, že přehlušily i pláč malého boha. Hned poté spěchala Rhea zpět ke Kronovi, ale místo syna měla v dece zabalený obyčejný kámen.
,,Podívej, Krone, jakého máme nádherného syna!" chlubila se Rhea s úsměvem. Jak předpokládala, její manžel se na ,,dítě" ani nepodíval a spolkl kámen i s dečkou.
Titanomachie = válka s titány
Zeus číšníkem
Kronos se radoval z toho, že mu žádné nebezpečí nehrozí, zatímco Zeus (Jupiter) téměř nerušeně vyrůstal na Krétě. Mladý Zeus se rozhodl, že vysvobodí své bratry a sestry a proto se převlékl za Kronova číšníka. Kronos si ho spletl s mladým titánem, jeho bratři a sestry měli mnoho dětí, nejspíš je to jeden z jeho synovců, pomyslel si.
Zeus svému otci podal víno s látkou, která ho donutila vyvrátit Diovi sourozence. - tak začala válka bohů s titány, aneb boj hory Orthys proti hoře Olymp.
Kyklopové a Storucí - z pekla ven a zase zpět
Stučně řečeno, válka trvala 10 let a v té době se stalo hodně věcí. Bohové si vytvořili sídlo na Olympu a Titáni na hoře Orthys. Hestia, Deméter a Héra zůstaly na Olympu, zatímco se jejich bratři vydali do hlubin tatraru odkud osvobodili kyklopy a storuké, kteří jim na oplátku vytvořili silné zbraně. Blesk pro Dia, trojzubec pro Poseidona a helmici temnoty pro Háda.



Bohové brzy vyhráli - naneštěstí pro kyklopy a storuké, kteří znovu a tentokrát i na dobro skončili v tartaru spolu s kousky Krona, kterého Zeus rozřezal jeho vlastní kosou.
Na konci války hodil Zeus svůj blesk a odlomil tak vršek hory Orthys - Olymp se tedy stal nejvyžší horou v řecku.
Losování
Po válce proběhlo losování o vládu na světem a Olymp se stal oficiálním sídlem bohů.
Zeus se stal králem bohů, jeho územím byla obloha.
Poseidon dostal titul krále moří a vládu nad mořem.
Chudák Hádes si vylosoval podsvětí, říši mrtvých a byl svými bratry vyhoštěn z Olympu.
Země se stala neutrální půdou.
A s koncem Titanomachie skončil i Zlatý věk lidstva.
Věk bohů + Věk hrdinů
Stříbrný, bronzový a železný věk lidstva
Gigantomachie = válka s giganty
Nedlouho po konci Titanomachie se Gaia probudila ze svého dlouhého spánku a konečně zjistila, co se stalo jejím dětem Titánům. Nutno říct, že z roho nebyla moc nadšená, proto dala svým dalším dětem, Gigantům, rostlinu, která je učinila neviditelnými pro střely bohů a poslala je do války s Olympem.
V této válce byli bohové nejblíže k porážce, naštěstí jim však přispěchal na pomoc Hérakles (Herkules) a společně se svým otcem Diem a ostatními bohy Giganty porazil.
a spoustu dalších menších bohů. Více informací o bozích najdete ZDE.
Hrdiny byli především polobohové, děti boha a smrtelníka, ale vyjímkou nebyl ani smrteůný hrdina.
Nejznámnější z nich jsou na příklad Hérakles (Herkules), či Perseus. Další hrdiny a informace o nich naleznete ZDE.


Další bytosti a postavy řecké mytologie
Více informací ZDE.
Monstra
V řeckých bájích se vyskytuje mnoho monster, která (většinou) škodí a zabíjejí smrtelníky. Proti nim bojují hrdenové.
Některá monstra jsoou děti nesmrtelných (např. Minotaurus), či jiných bytostí (např. Hydra), zatímco jiná byla vytvořena bohy (např. Arachné).

Smrtelníci
Významní snrtelníci, kteří si zasloužili své místo v mžtech a to ať dobrým, či špatným skutkem. Svým způsobem tedy do této kategorie paří i již zmíněná Arachné. Dále pak Sisyfos, Daidalos nebo všeobecně známá Pandora.

Další bytosti

Samozřejmě se v mytologickém světě pohybuje i mnoho stvoření, která se většinou starají opřírodu.
Mezi ně můžeme zařadit přeba satyry (napůl lidi, napůl kozly) a nymfy.







